pixy doporučuje knižky

[poznámka pre mňa] Našiel som na Prevažne neškodnom blogu: Sci-fi…


Koukám, že bysme si u knížek rozumněli. Mám taky slušnou sbírku několika set SF titulů a je to rozhodně dominantní pseudo-žánr ze všeho, co jsem kdy četl (počínaje verneovkami od mých pěti let). Z toho, co já považuji za špičky žánru vybírám (namátkou, bez určení pořadí):
– Isaac Asimov. Především Já, robot a série Nadace. Až na výjimky celá řada propojek mezi nimi.
– Robert A. Heinlein. Pro mě jeden z nejlepších spisovatelů na světě. Friday, Vládci loutek, Metuzalémovy děti, Kočka, která prochází zdí, Cizinec v cizí zemi a desítky dalších (skoro nejde najít vyloženě slabou knížku). BTW, snad nejznámější (protože zfilmovaná) Hvězdná pěchota je jedno z jeho nejslabších děl; Vládci loutek je skvělá kniha, ale příšerný film.
– Arthur C. Clarke – moc nemusím, ale Vesmírnou odysseu hodně (ale jen tu první).
– Philip K. Dick – málokdo zná jeho knížky, ale Blade Runnera, Total Recall a Minority Report už zná skoro každý. Mistr geniálních nápadů.
– John Wydham, Den trifidů.
– Onřej Neff. Škoda že nepíše anglicky, byl by světová hvězda. Některé povídky jsou opravdu bezkonkurenční. „Největší odvaz v dějinách swangu“ řadím mezi nejlepší SF povídky všech dob (společnost jí dělají třeba ‘Domeček jako klícka’, ‘Trable s elektrárnou’, ‘Hopla!’ nebo ‘Pozemní dráha Möbius’).
– Gert Prokop. Kdo nečetl ‘Copak nohy se kradou?’ a nezná Timothyho Truckla, neví, o co přišel.
– Stanisław Lem. Je slavný kvůli Solaris a podobným vážným dílům, která nedokážu dočíst ani do polovičky – ale já ho miluju kvůli Kyberiádě a především pro Futorologický kongres. BTW, ten by si měl přečíst každý, kdo chce dělat hluboké filozofické soudy o pokračováních Matrixu.
– Orson Scott Card, Enderova hvězda. Nádhera. Další pokračování už stojí za starou belu.
– Robert Silvenberg, Proti proudu času. Útlá knížečka, ale jedno z nejlepších v žánru ‘cestování v čase’ (ovšem až po Heinleinovi).
– Frank Herbert, Duna. Jen první – výborný nápad, temný, mohutný příběh. Další pokračování už snad raději neměla být. Podobně jako:
– Frederik Pohl, Gateway. Pokračování ‘Za horizontem modrého jevu’ a ‘Setkání s Heechee’ už nejsou to pravé…
– Kurt Vonnegut. Když si zvyknete na jeho styl a na to, že se vám střídavě zvedá žaludek a řvete smíchy, je to Pan Autor.
– Douglas Adams je kapitolou samou pro sebe, jak už zde padlo – jen bych připomněl, že kdo zná jen Stopařovskou pětidílnou trilogii, měl by si urychleně přečíst taky něco o holistickém detektivovi Dirku Gentlym.
– Terry Pratchett a celý podžánr komické fantasy je ještě tuplem na dlouhé povídání Ale jen poznámečka: kdo jste ještě nečetl Dobrý znamení (Good Omens, Terry Pratchett/Neil Gaiman), neváhejte. Počuráte se smíchy. A točí se podle toho film (režie Terry Gilliam). Jen si to představte – jak může dopadnou spojení Pratchetta s Monty Pythony…
Zdaleka to není vše… O výběrech povídek raději nemluvím – dnes už to jsou většinou jen marketingové podfuky, takové dobré výbory jako dřív už se prakticky nedělají…

Written by rony