PIXY: Používanie otvorených formátov dát
PIXY (popredný český publicista a profesionál v oblasti WEB, autor odbornej literatúry) pred časom poslal otvorený list ministrovi Mlynářovi, po nej nasledovala prudkejšia diskusia, po ktorej PIXY upravil znenie listu. Najzaujímavejšie je, že v krátkej dobe PIXYmu poslal minister odpoveď.
Znenie otvoreného listu
pre Slovensko má takýto list výynam ako príklad snahy zracionálniť výmenu dát a poukázať na nezdravú penetráciu „jednoduchých“ riešení (pre publikantov), ktoré v konečnom dôsledku nemiestne vynucujú na čitateľoch – tu konkrétne živiteľoch štátnej správy – dodatočné investície, čo výrazne znižuje dostupnosť informácii.
Reakcia PIXYho na príspevok MedvedíkaPU (Dan Dočekal) ohľadom striktného požadovania plnenia niektorých bodov pôvodnej výzvy. PIXY uznal objektívnosť požiadaviek M.PU.
PIXYho rozhodnutie o zmenách v znení
Odpoveď ministra: na slovenské pomery niečo nevídané
Prepisy znenia (pixy snáď nebude namietať):
Otvoreny list:
Otevřený dopis ministru informatiky
Vážený pane ministře,
chci vás touto cestou upozornit na několik vážných problémů vyskytujících se oblasti komunikace organizací veřejné správy České republiky s občany. Vesměs se týkají toku informací a jsou tedy především v kompetenci vašeho resortu. Současně vás žádám, abyste se zasadil se o přijetí takového řešení, které tyto problémy odstraní.
Poskytování informací
Podle zákona 106/1999 Sb. „O svobodném přístupu k informacím“ ve znění pozdějších předpisů jsou subjekty povinnými svobodně poskytovat informace především státní orgány, orgány územní samosprávy a veřejné instituce hospodařící s veřejnými prostředky (§2, odst. 1). Tyto organizace jsou pak povinné zveřejňovat informace … též způsobem umožňujícím dálkový přístup (§5, odst. 2), což dle zákona znamená přístup k informaci neomezeného okruhu žadatelů pomocí telekomunikačního zařízení (například prostřednictvím sítě Internet) (§3, odst. 2).
Rád bych vás upozornil, že většina veřejných orgánů tento zákon porušuje, mnohdy velmi hrubým způsobem, a to především ve smyslu nedodržení povinnosti poskytovat informace neomezenému okruhu uživatelů. I když většina institucí zákonem vyžádané informace nějakým způsobem prezentuje na svých webových stránkách, v drtivé většině tyto stránky:
porušují standardy pro tvorbu WWW dokumentů, takže jsou přístupné jen v omezeném okruhu prohlížečů;
používají proprietární technologie konkrétních produktů a operačních systémů, takže jsou přístupné jen v omezeném okruhu aplikací a systémů; jiné platformy a aplikace pak obvykle nedokáží tyto nekorektně publikované informace čitelně (či dokonce vůbec) prezentovat;
porušují prakticky všechny zásady přístupného webu, čímž zmenožňují získání informací všem osobám se zdravotním či jiným postižením i všem uživatelům s dalšími specifickými potřebami.
Desítky i stovky konkrétních případů lze jmenovitě specifikovat – dokáže to každý odborník v oblasti tvorby WWW stránek. Způsobů porušování zákona 106 Sb. je však takové množství, že výše uvedený obecný popis je pro tento účel více než dostatečný. Platí přitom, že kvalita a především přístupnost poskytovaných informací klesá přímo úměrně směrem dolů ve struktuře veřejné správy – zatímco prezentace vlády, ministerstev a sněmoven porušují zákon v menší (stále však velmi vysoké) míře, nejhorší situace je potom u prezentací obcí a malých organizací veřejné správy (obce, katastry nemovitostí atd.)
Přijímání informací
Při opačném toku informací (ve směru od občana k úřadu) je situace ještě horší. Zatímco poskytování informací upravuje zmíněný zákon 106, o způsobu a pravidlech přijímání informací v elektronické formě se nezmiňuje a jsou řešeny (pokud vůbec) pouze zvláštními předpisy, mnohdy velmi nepřesně a neurčitě.
Některé instituce ani neposkytují kontaktní informace na své úředníky (elektronické adresy oprávněných pracovníků) a pokud ano, nemají tito zaměstnanci většinou nikde předpsánu povinnost elektronickou korespondenci vyřizovat, přistupují k ní často jako k méněcennému komunikačnímu kanálu a na elektronickou poštu ani neopovídají (je otázkou, zda ji vůbec čtou).
Elektronické podatelny veřejných institucí jsou pak zcela specifickou otázkou. Například veřejně často prezentovaná podatelna Ministerstva financí je ukázkou nejhorší možné cesty komunikace s občany a bezprecedentním příkladem zcela proprietárního a obecně nepřístupného řešení. Její použití je striktně omezeno na jedinou konkrétní kombinaci softwarového a hardwarového vybavení, které uživatel musí mít – jinak mu stát tuto službu odmítne poskytnout. A dokonce technické specifikace této sluzby neuvádějí plné a přesné požadavky, s nimiž pouze je možné službu využívat; celá řada konfigurací, vyhovujících těmto požadavkům stále není pro provoz Podatelny dostačující.
Domnívám se, že tento postup veřejné správy kromě řady zásad slušnosti, vstřícnosti a korektního přístupu k občanům přímo neporušuje žádný platný zákon ČR (vyjma zákona autorského) – ale patrně jen proto, že žádný zákon tuto problematiku dosud neřeší. Je pouze na zvážení příslušných úřadů, zda nepřímo neporušuje zákony jiné: je velmi těžko pochopitelné, proč český stát vybral a použil řešení, které:
vyžaduje konkrétní operační systém společnosti Microsoft;
vyžaduje konkrétní prohlížeč společnosti Microsoft;
vyžaduje konkrétní, navíc nestandardní implementaci prostředí Java od společnosti Microsoft;
vyžaduje aktivní Javascript určité verze (bez něj nejsou fukční ani okolní stránky, které nejsou součástí aplikace);
neumožňuje přístup osobám s poruchami vidění, slepým, jinak zdravotně postiženým a osobám s dalšími specifickými potřebami;
hrubě porušuje použitou licenci GPL, a tedy i příslušné autorské zákony,
když přitom je technicky možné vytvořit řešení, které je obecně použitelné, využívá pouze všeobecně přístupných standardů a technologií a je tak přístupné neomezenému okruhu uživatelů.
Stávající řešení je navíc svou alibistickou snahou tvářit se jako internetová (a tedy všeobecně přístupná) aplikace kontraproduktivní – pokud by toto řešení bylo nabídnuto ke stažení jako spustitelný soubor .exe pro systém Windows 95 a vyšší, bylo by použitelné pro daleko širší okruh uživatelů. Ministerstvo by jistě sklidilo kritiku, že protežuje jediného konkrétního výrobce – což však nyní zcela bezostyšně dělá také, pouze by to stát alespoň veřejně přiznal.
Závěr
Pane ministře,
je jistě na vašem zvážení, jak přistoupíte k závažnému porušování zákonů v oblasti působení resortu Ministerstva informatiky a k protežování jedněch a znevýhodňování jiných skupin občanů. Možných řešení je jistě celá řada, rád bych ale zmínil jedno, které by podobným problémům zabránilo.
Chci vás požádat, abyste se zasadil o vytvoření a přijetí zákona, který by všem veřejným organizacím dle §2, odst. 1 zákona 106/1999 Sb. ukládal:
poskytovat a přijímat informace v elektronické formě pouze ve všeobecně přístupných datových formátech;
prezentovat informace na veřejně přístupných sítích s respektem k zásadám a doporučením bezbariérové přístupnosti (např. WAI);
postavit elektronickou komunikaci na stejnou úroveň s ostatními komunikačními kanály a zakazoval upřednostňovat jiné formy komunikace na úkor komunikace elektronické.
Jakkoli může být práce na prosazení takového zákona náročná, věřím, že se dokážete zasadit o řešení, které ze své podstaty přinese řadu pozitiv pro stát, jeho správu a jeho občany nezbytných: především všeobecný a neomezený přístup k informacím, bezpečnost a integritu dat, úspory veřejných financí, nezávislost státu na vůli konkrétních (často zahraničních) společností, odstranění všech omezení pro volnou výměnu dat, odstranění diskriminace některých občanů v přístupu k informacím a mnoho dalších.
Jsem přesvědčen, že stejně jako já stojíte o kvalitní a dobře použitelný systém elektronické komunikace jak v rámci veřejných organizací, tak i mezi nimi a všemi občany tohoto státu. Pokud je tento můj předpoklad správný, vaším vstřícným krokem k řešení by mimo jiné mohlo být otevření veřejné odborné diskuse k tomuto tématu.
Petr Staníček
a níže podepsaní
Doplněno 2003-03-18,13:45 – Na žádost čtenářů jsem umístil text dopisu i na samostatnou stránku http://www.pixy.cz/otevreny-dopis-mi/dopis.html.
Doplněno 2003-03-18,23:10 – Z textu výzvy byly vypuštěny požadavky na používání OpenSource softwaru. Více v samostatném příspěvku. Původní znění dopisu najdete na adrese http://www.pixy.cz/otevreny-dopis-mi/dopis-orig.html.
Vážený pane ministře,
chci vás touto cestou upozornit na několik vážných problémů vyskytujících se oblasti komunikace organizací veřejné správy České republiky s občany. Vesměs se týkají toku informací a jsou tedy především v kompetenci vašeho resortu. Současně vás žádám, abyste se zasadil se o přijetí takového řešení, které tyto problémy odstraní.
Poskytování informací
Podle zákona 106/1999 Sb. „O svobodném přístupu k informacím“ ve znění pozdějších předpisů jsou subjekty povinnými svobodně poskytovat informace především státní orgány, orgány územní samosprávy a veřejné instituce hospodařící s veřejnými prostředky (§2, odst. 1). Tyto organizace jsou pak povinné zveřejňovat informace … též způsobem umožňujícím dálkový přístup (§5, odst. 2), což dle zákona znamená přístup k informaci neomezeného okruhu žadatelů pomocí telekomunikačního zařízení (například prostřednictvím sítě Internet) (§3, odst. 2).
Rád bych vás upozornil, že většina veřejných orgánů tento zákon porušuje, mnohdy velmi hrubým způsobem, a to především ve smyslu nedodržení povinnosti poskytovat informace neomezenému okruhu uživatelů. I když většina institucí zákonem vyžádané informace nějakým způsobem prezentuje na svých webových stránkách, v drtivé většině tyto stránky:
porušují standardy pro tvorbu WWW dokumentů, takže jsou přístupné jen v omezeném okruhu prohlížečů;
používají proprietární technologie konkrétních produktů a operačních systémů, takže jsou přístupné jen v omezeném okruhu aplikací a systémů; jiné platformy a aplikace pak obvykle nedokáží tyto nekorektně publikované informace čitelně (či dokonce vůbec) prezentovat;
porušují prakticky všechny zásady přístupného webu, čímž zmenožňují získání informací všem osobám se zdravotním či jiným postižením i všem uživatelům s dalšími specifickými potřebami.
Desítky i stovky konkrétních případů lze jmenovitě specifikovat – dokáže to každý odborník v oblasti tvorby WWW stránek. Způsobů porušování zákona 106 Sb. je však takové množství, že výše uvedený obecný popis je pro tento účel více než dostatečný. Platí přitom, že kvalita a především přístupnost poskytovaných informací klesá přímo úměrně směrem dolů ve struktuře veřejné správy – zatímco prezentace vlády, ministerstev a sněmoven porušují zákon v menší (stále však velmi vysoké) míře, nejhorší situace je potom u prezentací obcí a malých organizací veřejné správy (obce, katastry nemovitostí atd.)
Přijímání informací
Při opačném toku informací (ve směru od občana k úřadu) je situace ještě horší. Zatímco poskytování informací upravuje zmíněný zákon 106, o způsobu a pravidlech přijímání informací v elektronické formě se nezmiňuje a jsou řešeny (pokud vůbec) pouze zvláštními předpisy, mnohdy velmi nepřesně a neurčitě.
Některé instituce ani neposkytují kontaktní informace na své úředníky (elektronické adresy oprávněných pracovníků) a pokud ano, nemají tito zaměstnanci většinou nikde předpsánu povinnost elektronickou korespondenci vyřizovat, přistupují k ní často jako k méněcennému komunikačnímu kanálu a na elektronickou poštu ani neopovídají (je otázkou, zda ji vůbec čtou).
Elektronické podatelny veřejných institucí jsou pak zcela specifickou otázkou. Například veřejně často prezentovaná podatelna Ministerstva financí je ukázkou nejhorší možné cesty komunikace s občany a bezprecedentním příkladem zcela proprietárního a obecně nepřístupného řešení. Její použití je striktně omezeno na jedinou konkrétní kombinaci softwarového a hardwarového vybavení, které uživatel musí mít – jinak mu stát tuto službu odmítne poskytnout. A dokonce technické specifikace této sluzby neuvádějí plné a přesné požadavky, s nimiž pouze je možné službu využívat; celá řada konfigurací, vyhovujících těmto požadavkům stále není pro provoz Podatelny dostačující.
Domnívám se, že tento postup veřejné správy kromě řady zásad slušnosti, vstřícnosti a korektního přístupu k občanům přímo neporušuje žádný platný zákon ČR (vyjma zákona autorského) – ale patrně jen proto, že žádný zákon tuto problematiku dosud neřeší. Je pouze na zvážení příslušných úřadů, zda nepřímo neporušuje zákony jiné: je velmi těžko pochopitelné, proč český stát vybral a použil řešení, které:
vyžaduje konkrétní operační systém společnosti Microsoft;
vyžaduje konkrétní prohlížeč společnosti Microsoft;
vyžaduje konkrétní, navíc nestandardní implementaci prostředí Java od společnosti Microsoft;
vyžaduje aktivní Javascript určité verze (bez něj nejsou fukční ani okolní stránky, které nejsou součástí aplikace);
neumožňuje přístup osobám s poruchami vidění, slepým, jinak zdravotně postiženým a osobám s dalšími specifickými potřebami;
hrubě porušuje použitou licenci GPL, a tedy i příslušné autorské zákony,
když přitom je technicky možné vytvořit řešení, které je obecně použitelné, využívá pouze všeobecně přístupných standardů a technologií a je tak přístupné neomezenému okruhu uživatelů.
Stávající řešení je navíc svou alibistickou snahou tvářit se jako internetová (a tedy všeobecně přístupná) aplikace kontraproduktivní – pokud by toto řešení bylo nabídnuto ke stažení jako spustitelný soubor .exe pro systém Windows 95 a vyšší, bylo by použitelné pro daleko širší okruh uživatelů. Ministerstvo by jistě sklidilo kritiku, že protežuje jediného konkrétního výrobce – což však nyní zcela bezostyšně dělá také, pouze by to stát alespoň veřejně přiznal.
Závěr
Pane ministře,
je jistě na vašem zvážení, jak přistoupíte k závažnému porušování zákonů v oblasti působení resortu Ministerstva informatiky a k protežování jedněch a znevýhodňování jiných skupin občanů. Možných řešení je jistě celá řada, rád bych ale zmínil jedno, které by podobným problémům zabránilo.
Chci vás požádat, abyste se zasadil o vytvoření a přijetí zákona, který by všem veřejným organizacím dle §2, odst. 1 zákona 106/1999 Sb. ukládal:
poskytovat a přijímat informace v elektronické formě pouze ve všeobecně přístupných datových formátech;
prezentovat informace na veřejně přístupných sítích s respektem k zásadám a doporučením bezbariérové přístupnosti (např. WAI);
postavit elektronickou komunikaci na stejnou úroveň s ostatními komunikačními kanály a zakazoval upřednostňovat jiné formy komunikace na úkor komunikace elektronické.
Jakkoli může být práce na prosazení takového zákona náročná, věřím, že se dokážete zasadit o řešení, které ze své podstaty přinese řadu pozitiv pro stát, jeho správu a jeho občany nezbytných: především všeobecný a neomezený přístup k informacím, bezpečnost a integritu dat, úspory veřejných financí, nezávislost státu na vůli konkrétních (často zahraničních) společností, odstranění všech omezení pro volnou výměnu dat, odstranění diskriminace některých občanů v přístupu k informacím a mnoho dalších.
Jsem přesvědčen, že stejně jako já stojíte o kvalitní a dobře použitelný systém elektronické komunikace jak v rámci veřejných organizací, tak i mezi nimi a všemi občany tohoto státu. Pokud je tento můj předpoklad správný, vaším vstřícným krokem k řešení by mimo jiné mohlo být otevření veřejné odborné diskuse k tomuto tématu.
Petr Staníček
a níže podepsaní
Doplněno 2003-03-18,13:45 – Na žádost čtenářů jsem umístil text dopisu i na samostatnou stránku http://www.pixy.cz/otevreny-dopis-mi/dopis.html.
Doplněno 2003-03-18,23:10 – Z textu výzvy byly vypuštěny požadavky na používání OpenSource softwaru. Více v samostatném příspěvku. Původní znění dopisu najdete na adrese http://www.pixy.cz/otevreny-dopis-mi/dopis-orig.html.
Odpoved ministra:
Odpověď ministra Mlynáře
Dnes mi dorazila odpověď od ministra informatiky na nedávný otevřený dopis. Protože reakci na otevřenou korespondenci považuji automaticky rovněž za otevřenou, celou odpověď zde přetiskuji v plném znění, bez jakýchkoli úprav:
Vazeny pane Stanicek
Dekuji za Vas otevreny dopis. Ujistuji Vas ze problematiku Open Source sleduji a zabyva se ji i Ministerstvo informatiky. Sdílím Vas nazor ze není spravne – a řekl jsem to také opakovane verejne – když statni urady vyzaduji pro sve aplikace konkretni softwarove vybaveni, vestinou MS. V poslední době jde o pripad elektronického podani DPH, ci seznamu agentu Stb na stránkách MV. V obou pripadech jsem jiz pozadal prislusna ministerstva o zjednani napravy.
Pokud jde o vasi kritiku kvality webovských stranek uradu verejne spravy, musim vam sdelit, ze prozatím neexistuje zadny zavazny standard, který by urady musely zavazne dodrzovat. MI CR pripravuje takovy standard, který bude napriklad zavazne stanovovat komunikacni rozhrani XML, nicméně ještě nebyl oficiálně vydan. V soucasnosti tedy dotcene urady zadny predpis neporusuji. Stejne je tomu i v pripade prijimani dat od obcanu. Ani v tomto smeru není prozatím urcen zavazny technologicky standard.
Problem technicke neutralnosti všech e-aplikaci užitých ve verejne sprave je jednim z ukolu Ministerstva informatiky a moji lide na nem pracuji.
Verim ze brzy uvidite vysledky naší práce.
Zdravi
Vladimir Mlynar
Nebudu to nyní nijak rozebírat, každý si může obrázek udělat sám. Při pozitivním pohledu je ale nutné ocenit přinejmenším snahu řešit aktuální problémy – především elektronické podatelny a „seznamy agentů StB“.
Pozn.: Tímto také ukončuji podepisování dopisu a odesílám seznam signatářů ministrovi společně s odpovědí. Dopis společně se mnou během uplynulého týdne podepsalo dalších 867 osob.
Dnes mi dorazila odpověď od ministra informatiky na nedávný otevřený dopis. Protože reakci na otevřenou korespondenci považuji automaticky rovněž za otevřenou, celou odpověď zde přetiskuji v plném znění, bez jakýchkoli úprav:
Vazeny pane Stanicek
Dekuji za Vas otevreny dopis. Ujistuji Vas ze problematiku Open Source sleduji a zabyva se ji i Ministerstvo informatiky. Sdílím Vas nazor ze není spravne – a řekl jsem to také opakovane verejne – když statni urady vyzaduji pro sve aplikace konkretni softwarove vybaveni, vestinou MS. V poslední době jde o pripad elektronického podani DPH, ci seznamu agentu Stb na stránkách MV. V obou pripadech jsem jiz pozadal prislusna ministerstva o zjednani napravy.
Pokud jde o vasi kritiku kvality webovských stranek uradu verejne spravy, musim vam sdelit, ze prozatím neexistuje zadny zavazny standard, který by urady musely zavazne dodrzovat. MI CR pripravuje takovy standard, který bude napriklad zavazne stanovovat komunikacni rozhrani XML, nicméně ještě nebyl oficiálně vydan. V soucasnosti tedy dotcene urady zadny predpis neporusuji. Stejne je tomu i v pripade prijimani dat od obcanu. Ani v tomto smeru není prozatím urcen zavazny technologicky standard.
Problem technicke neutralnosti všech e-aplikaci užitých ve verejne sprave je jednim z ukolu Ministerstva informatiky a moji lide na nem pracuji.
Verim ze brzy uvidite vysledky naší práce.
Zdravi
Vladimir Mlynar
Nebudu to nyní nijak rozebírat, každý si může obrázek udělat sám. Při pozitivním pohledu je ale nutné ocenit přinejmenším snahu řešit aktuální problémy – především elektronické podatelny a „seznamy agentů StB“.
Pozn.: Tímto také ukončuji podepisování dopisu a odesílám seznam signatářů ministrovi společně s odpovědí. Dopis společně se mnou během uplynulého týdne podepsalo dalších 867 osob.
Znenie listu bude pre niektorých ľudí značne nestráviteľné, nadšenci MS by si čas od času mohli uvedomiť isté fakty:
– výzva ani argumenty, či výhrady nenútia nikoho prestať používať MS produkty, žiada len, v prípade poskytovania či výmeny údajov používanie otvorených formátov – v konečnom dôsledku sa žiada o OHĽADUPLNOSŤ a dostupnosť informácii – bez vznucovania si prípadných dodatočných nákladov.
– výzva žiada ohľad na pravidlá prístupnosti informácii aj mimo bežný obzor vnímania resp. pohľadu na spôsoby pristupovania k informácií na základe väčšinového princípu. V bežnom svete je pre rôzne hendikepovaných používateľov riešený bezbariérový prístup. U štátnych orgánov je to samozrejmosť, u súkromného sektoru je to prejav solidarity, nadhľadu, vysokej miery profesionality.
Z osobnej skúsenosti – diskusie s fanatickými „linuxakmi – opensourcistami“ a fanatickými MSakmi – viem, že je to veľmi ťažké a plné vzájomnej neschopnosti pochopenia sa – títo ľudia sa bavia o detailoch a nedokážu vnikať do logiky z nadhľadu. Je to na škodu veci: fanatickí linuxáci sú niekedy veľmi ortodoxní a mimo realitu a msakci zasa pôsobia priveľkým dojmom ignorantov a pohodlných užívačov. Bolo by to dobre do tej miery, pokiaľ ich subjektívne pocity neovplyvňujú aj ich okolie – vyýsledky práce fanlinux a fanms takými už sú.
Očakávam aj reakcie :-)
