Aj dôležité veci nemusia na webe svietiť

Čítam článok o ostrúhaní webu až na dreň jednoduchosti. Je hlavne o vyhnutí sa situácii, keď máte web plný „dôležitých“ veci a preto je neprehľadný, zložitý a nepoužiteľný. Pači sa mi jeden príklad:

Hezký příklad dobře ukryté funkce, na kterou uživatel narazí, až ji bude potřebovat, je vysvětlování slov na webu New York Times. Jděte na web timesů do detailu článku a označte si nějaké slovo – vyskočí otazníček, který po kliku otevře nové okno s vysvětlením toho slova. Na funkci narazí pouze čtenáři, kteří ji potřebují až ve chvíli, kdy ji potřebují.

Treba zachytiť „posolstvo“. Veľa argumentov smeruje k tomu, že ak „bežnému“ nezobrazíme nejakú dôležitú vec (funkciu), tak ju nebude používať. Takže sa na aplikáciu/web navešajú rôzne zvýrazňovače, tlačítka, mávatka, boxy a pod. Spomenutý príklad šikovne využil označovanie slov. Počíta s tým, že neznáme slovo si označujem, lebo ho chcem kamsi prekopírovať a nechať si vysvetliť. Lenže v ten moment naskočí „vlajočka“.
Článok je minirecenzia knihy Giles Colborne: Simple and Usable.

Written by rony