Hirošima, Nagasaki, Černobyľ

Jedna vec mi od Černobyľu vŕta v hlave: po nehode v atómovej elektrárni bolo nakoniec celé územie prakticky uzatvorené, kopec techniky použitej na zabetónovanie reaktora odstavenej. Žiarenie nedovoľuje žiť vo veľkej oblasti a jedno mesto je tam ponechané tak ako je. Naproti tomu Hirošima a Nagasaki žije, na mieste epicentier výbuchu atómových bômb sa konajú spomienkové stretnutia. V čom je rozdiel?

Môže sa Vám ešte páčiť...

9 komentárov

  1. dusoft píše:

    No v tom, ze ten reaktor s palivom tam stale je, aj ked v betonovom sarkofagu…
    A predpokladam, ze ucinky atomovej bomby odozneju za velmi dlhy cas (aj co sa tyka genetickych poruch), ale v pripade reaktora „zastaveneho v case“ je to nemozne.
    Moj nazor ako neodbornika.

  2. rony píše:

    ale ide mi skor o to, ze je tam postihnute (v Cernobyle) aj okolie – v linku sa hovori o kontaminovanej pode a dlhodobom odburani iba rozpadom radioaktivnych prvkov. Pritom v Hirosime a Nagasaki takisto zrejme bol nejaky spad a kontaminacia – teda – ibazeby mala iny charakter a po vybuchu prach neobsahoval tie iste prvky a k odburaniu doslo rychlejsie.
    V principe totiz mozem zabetonovany reaktor v Cernobyle povazovat za tieneny aj ked vraj nie dobre. Ale ta nedokonalost hrozi skor „rozviatim“ toho co je vo vnutri ako „dalekonosnym“ ziarenim.

  3. Piki píše:

    Odhadujem, že je to otázka zloženia toho bordelu čo tam po výbuchoch zostal. (Primárny produkt štiepnej reakcie, ktorý je večšinou ďalej aktívny)
    V Černobyle je problém s nuklidom Cezia s polčasom rozpadu vraj 30 rokov, ktorý sa dostal na veľké územie a koluje v potravinovom reťazci. Periodická tabuľka hovorí, že je v skupine s draslíkom a sodíkom, takže je predpoklad, že sa to Cezium mieša do veľkého množstva biochemických procesov a žiari vo vnútri tela.
    Bomby po sebe ASI zanechali materiál s kratším polčasom a tak je to už asi všetko vyžiarené a rozpadnuté na stabilné prvky.
    Principiálne by som bombu konštruoval tak, aby mala po výbuchu veľkú energiu, veľké žiarenie, ale aby to trvalo len krátko, aby na mieste zásahu neostali nuklidy s dlhým polčasom. Proste, aby som to prázdne územie mohol rýchlo zabrať. Možno to tak spravili aj Američania. V reaktore naopak je treba prioritne hľadieť na to, aby som bol schopný štiepnu reakciu riadiť, takže zloženie paliva musí byť menej aktívne, t.j. produkovať menej voľných častíc. Z tejto rýchlej úvahy mi vychádza, že je to hlavne otázka rozdielnosti zloženia paliva/bomby. Inak si to ani ja neviem vysvetliť.

  4. Tonda píše:

    Ja si zase myslím, ze bomby vrzene na Hirosimu a Nagasaki byly v podstate prototypy, takze jejich ucinek nebyl tak dokonaly jako byl ucinek Cernobylu, kde byla uz novejsi technologie. Dnes uz jsou takove atomove bomby, ze by znicily i cely mensi stat jako Cesko nebo Slovensko. V podstate se zhoduji s tim, ze mely kradsi polocas rozpadu.

  5. rony píše:

    tiez sa logicky priklanam skor k vysvetleniu [3] ako k „ochranarskemu“ [4] ;-)
    Ono je viac menej zamer uzemie postihnute atomovou pumou aj neskor vyuzit. Nech sa nam to javi akokolvek prieciace protiatomovej propagande.

  6. Je to tak, jak píše Piki. Poločas rozpadu většiny produktů zbylých po atomové bombě je kratší, a tak už tam moc radioaktivity nezbývá. Ale ani u Černobulu není mrtvo, zrovna včera jsem psal o tom, že tam žije asi sto druhů chráněných zvířat a výlet do zakázané zóny pořídíte za 150 dolarů.
    Jinak, cesium se do potravního řetězce nedostává, ale zůstává v půdě.

  7. Vilém Málek píše:

    V Japonsku bylo investováno do vyčištění a znovuzabydlení prostoru, v Černobylu nikoli, to je ten nejpodstatnější rozdíl. Přesto tam i loni zemřelo přes deset tisíc osob na následky tehdejších výbuchů…
    Co se týče „čistých“ atomových bomb – popisujete takzvanou neutronovou bombu. Ta byla určena k ničení biologických cílů při minimalizaci škod na majetku. Byla zakázána chartou OSN, kterou inicializovalo v Radě bezpečnosti tehdejší Československo…

  8. Jan Renner píše:

    Určitě hraje roli složení radioaktivních izotopů, uvolněných do atmosféry, jak tu všichni píší. Podstatné bude taky jejich množství – v Hirošimě to byly řádově kilogramy, v Černobylu ale tuny:
    http://www.vesmir.cz/clanek.php3?CID=3134